16. 1. 2008

System of a Down

Kapela byla založena v Kalifornii v USA ve městě Los Angeles, všichni její členové mají arménské občanství. Zpěvák Serj Tankian a bubeník John Dalmayan se narodili v Libanonu, kytarista Daron Malakian pochází z Hollywoodu v Kalifornii a basskytarista Shavo Odadjian se narodil v Arménii.

Kapela své první album vydala v roce 1998. Album se jmenovalo jako kapela - tedy System of a Down Před vydáním tohoto alba se několik písní vydalo jako singly. Album se v americkém žebříčku umístilo na 124. místě a bylo oceněno platinovou deskou.

Své druhé album Systémi vydali až v roce 2001. Album dostalo jméno Toxicity. V Americe se vyhouplo na 1. místo žebříčku a v Británii se umístilo 13. Navíc bylo oceněno čtyřmi platinovými deskami. Následující deska Steal this album!, která vyšla v roce 2002Toxicity propadla. V Americe byla až 15. a v Británii dokonce 56. narozdíl od předcházející

Dlouhé čekání na nové album se pravděpodobně kapele vyplácí, protože své čtvrté dvojalbum, které se jmenuje Mezmerize, vyšlo až v roce 2005 a v umístění na žebříčcích prodejnosti porazilo album Toxicity. Mezmerize se v Americe umístilo na 1. místě a v Británii na místě druhém. A ještě navíc napodobilo System of a Down a Toxicity a získalo platinovou desku. 22. listopadu 2005 kapela vydala "druhou část" Mezmerize album Hypnotize

11. 1. 2008

Rob Zombie


Rob Zombie (* 12. ledna 1996 v Haverhillu, USA), vlastním jménem Rob Cummings, je svérazný americký Hard Rockový zpěvák.

Rob svoji kariéru zahájil v roce 1985 jako zpěvák kapely White Zombie. Jeho první album s touto kapelou vyšlo v roce 1991 a jmenovalo se La Sexorcisto. Rob s kapelou vydal ještě jedno album, které vyšlo v roce 1995 a jmenovalo se Astro Creep 2000.

Rob ovšem začal v srpnu roku 1997 pracovat na svém prvním sólovém albu. Práce na tomto albu trvala 10 měsíců a nakonec vyšlo 25. 8. 1998 pod názvem Hellbilly Deluxe a ihned se umístilo na 5. místě v prodejnosti. Nakonec bylo prodáno více než 3 miliony kusů této desky. Píseň Superbeast byla nominována na cenu Grammy za nejlepší hard rockovou píseň. Později vyšlo album American Made Music To Strip By, které je tvořeno remixy písní z alba Hellbilly Deluxe. Remix písně Dragula se dostal dokonce na soundtrack k filmu Matrix.

V roce 2000 Rob napsal novou píseň pojmenovanou Scum Of The Earth, která se objevila na soundtracku k filmu Mission Impossible 2. V roce 2003 vydal své nové sólové album, jehož název zní The Sinister Urge. Na vzniku tohoto alba se podíleli také: zpěvák Ozzy Osbourne, který s Robem Zombiem nazpíval píseň Iron Head (která je na albu The Sinister Urge), bývalý bubeník kapely Mötley Crüe Tommy Lee, kytarista kapely Slayer Kerry King, DJ Lethal a Beastie Boys' Mix Master Mike.

23. 9. 2003 Rob Zombie vydal zatím svoji poslední desku. Jedná se o výběr největších hitů pojmenovaný Past, Present & Future.

6. 1. 2008

Dimmu Borgir


Dimmu Borgir je melodicko- blackmetalová kapela pocházející z Norska. Název si vypůjčila od lávové krajiny plné tajemných jeskyní a skalních útvarů ležící na Islandu. Shagrath, Silenoz a Tjodalv zahájili činnost kapely v roce 1993. Krátce po tom, co se přidal Brynjard Tristan jako hráč na baskytaru a Stian Aarstad na pozici klávesisty se zrodili Dimmu Borgir. Jsou kapelou, jejíž úspěch se dá srovnat s takovými formacemi jako Emperor , Kreator nebo Cradle of Filth . Zvuk Dimmu Borgir charakterizují podmanivé klávesové melodie, agresivní kytary, rychlé ničivé bicí a vzteklý chrčivý vokál. Jsou hudebně inspirováni black metalem osmdesátých let a heavy metalem. Inspirace ale pochází také z oblasti vážné a elektronické hudby.

Dimmu Borgir počali svou kariéru vydáním 7" EP nazvaným Inn I Evighetens Morke ("Do věčnosti temnoty") u malého undergroundového labelu Necromantic Gallery Productions v roce 1994. To bylo vyprodané v několika málo týdnech a naznačilo počátek úspěšné a skvělé kapely. Dimmu Borgir účinkovali na blackové scéně teprve krátce, ale ke konci roku vydané první plnohodnotné album For All Tid se dočkalo velkého ohlasu. Album, nesoucí se v pomalém tempu a prosyceném atmosférou severské temnoty, vyšlo opět jen u malého vydavatelství- No Colour Records. Sestava na tomto albu byla: Shagrath- bicí a vokály, kytara ve skladbě "Glitterlind", Erkekjeter Silenoz- kytara a vokály, Tjodalv- kytara, Brynjard Tristan- baskytara, Stian Aarstad- klávesy a syntezátory. Na albu se podíleli i Aldrahn z Dodheimsgard a Vicotnik z Ved Buens Ende .

V roce 1996 vydala skupina u labelu Cacophonus records další plnohodnotné album Stormblast, které pokračovalo ve stylu For All Tid. I když Stormblast nebyl nijak velký pokrok, skupina se s ním dále zviditelnila a vydobyla si dobrou pozici na blackové scéně. Album vzniklo ve stejné sestavě jako For All Tid, pouze Tjodalv vyměnil kytaru za bicí, kterých se vzdal Shagrath. Pro první dvě desky Dimmu Borgir psali své texty v rodné norštině, po vydání Stormblast ale přešli na univerzální angličtinu. Tuto změnu skupina odůvodnila tím, že většina posluchačů norštině nerozumí a Dimmu Borgir jim tak nemůžou sdělovat své poselství a oslovit širší okruh publika. V roce 1996 Dimmu Borgir vydali ještě mini-CD Devil's Path pod záštitou labelu Hot Records, kde se tou dobou angažoval Shagrath, který byl odpovědný za značení a propagaci kapel. Devil's Path je EP se čtyřmi skladbami, z nichž jen dvě pocházejí z tvorby Dimmu Borgir. Na pozici baskytaristy na Devil's Path Tristana nahradil Nagash, který tou dobou působil ještě v Troll a The Kovenant . Chyběl zde také Stian Aarstad, jenž byl zaneprázdněn obchody souvisejícími s norskou armádou. Za klávesami ho zastoupil všestranný Shagrath.

V roce 1997 Dimmu Borgir vydali přelomové album Enthrone Darkness Triumphant. To bylo obrovským posunem oproti dosavadní tvorbě a dá se říci, že určilo podobu v současnosti velmi populárního atmosférického melodického blackmetalu. Na "Enthrone..." skupina předložila opravdu kvalitní materiál, díky nahrání v kvalitním studiu Abyss Petera Tagtgrena i kvalitní zvuk a vydání u velkého labelu Nuclear Blast zajistilo dostatečný náklad i propagaci. Album dosáhlo vysokých prodejních čísel- prodáno bylo více než 150 000 kusů. Vysoké prodeje ale způsobily, že mnozí začali Dimmu Borgir označovat za komerční skupinu. To ale není pravda. Skutečnost je, že hudba Dimmu Borgir přesáhla meze klasického blacku a stala se natolik zajímavou, že oslovila široké řady posluchačů. Dimmu Borgir se tak se svým melodickým, ale stále ještě drsným zvukem stali jedním z největších jmen v blackmetalu. Vydobýt si toto postavení ale nebylo nijak jednoduché. Skupina se však nijak nezpronevěřila temnému blacku, což dokládají i texty skladeb. Například ten k Tormentor of Christian Souls dokonce firma Nuclear Blast odmítla zařadit do bookletu. Album bylo nahráno ve stejné sestavě jako Stormblast.

Po nahrání "Enthrone…" kapela najala Astennua jako výpomocného kytaristu na živá vystoupení. Shagrath, který na albu zastával pozici druhého kytaristy, se totiž potřeboval plně soustředit na hlasový projev. Astennu, původem z Austrálie, tehdy pracoval v Norsku na svém sólovém projektu Carpe Tenebrum a spolupracoval i s The Kovenant . Zanedlouho se ale stal plnohodnotným členem Dimmu Borgir. Během turné k "Enthrone..." měl problémy s účinkováním na koncertech Stian Aarstad a byl proto vyhozen. Aarstad se potom připojil k jiné blackové formaci Enthral . Jeho náhradníkem se stala Kimberley Goss, která již v minulosti hrála v kapelách Therion , Ancient a v současné době v Sinergy . Po velice krátké době však kapelu opustila, ve skutečnosti tedy byla pouze nájemným hráčem. Novým klávesistou se stal Mustis, mladík, který dosud v žádné významnější kapele nepůsobil. Mustise do kapely přivedl Shagrath, který se s ním znal již od počátku roku 1998. Prvním jeho vystoupením s kapelou bylo Dynamo Open Air 98.

V roce 1998 byla u Nuclear Blast vydána reedice debutového alba For All Tid. Od původní verze se liší vedle počtu vyrobených kusů také barevným obalem a bonusovými skladbami Inn I Evighetens Morke I. a II. ze stejnojmenného singlu. Ve stejném roce vyšlo také specielní mini-CD Godless Savage Garden, obsahující dvě nové skladby, dvě znovu nahrané skladby z For All Tid, cover verzi Metal Heart od Accept a tři živé nahrávky. Toto album bylo myšleno pouze jako vyplnění času do vydání dalšího plnohodnotného alba. "Godless..." bylo ale vyhodnoceno tak dobře, že získalo i nominaci v norských cenách Grammy- Spellemannsprisen v kategorii metalové album. Dimmu Borgir se dokonce objevili v norské televizi, kde živě vystoupili se skladbou Grotesqury Conciled z alba "Spiritual...". Vítězi se však nakonec stali The Kovenant s albem Nexus Polaris.

Nahrávání nového alba Spiritual Black Dimmensions probíhalo znovu ve studiu Abyss Petera Tagtgrena. Skupina připravila devět nových skladeb, z nichž jedna- Phantasmagoria byla již uvedena při živém vystoupení na Dynamo Open Air 98. The Insigt And The Catharsis se zase ještě před vydáním alba objevila na kompilaci Beauty In Darkness Vol.3.

1. Března 1999 bylo oficiální datum vydání alba Spiritual Black Dimmensions. První dodávky byly ihned rozebrány. Dimmu Borgir albem "Spiritual..." také potvrdili, že stále patří mezi pravé extrémní skupiny a nijak svou hudbu nepodřizují komerčním úspěchům. Materiál tak byl oceněn jak zarytými příznivci tak i těmi, kdo pochybovali, jakému stylu se skupina bude věnovat. Sestava při nahrávání "Spiritual..." byla: Shagrath- vokály, Erkekjetter Silenoz- kytara, Astennu- kytara, Tjodalv- bicí, Nagash- baskytara, Mustis- klávesy a syntezátory. Po nahrání alba se kapelu rozhodl opustit Nagash, který se chtěl plně věnovat skupině The Kovenant , ve které působil souběžně s Dimmu Borgir. Jeho náhradou se stal Simen Hestnaes (I.C.S. Vortex) z kapely Borknagar , který již coby host zpíval v několika skladbách na "Spiritual...". Nejdříve pouze odehrál několik koncertů jako nájemný hráč, ale ke konci roku 1999 se Simen stal plnohodnotným členem.

Měsíc po uvedení "Spiritual..." Dimmu Borgir spolu s Old Man's Child vydali split album Sons Of Satan Gather for Attack, na kterém Dimmu Borgir zastupoval singl Devil's Path. Ve stejném měsíci vyšlo také nové album Astennuovy kapely Carpe Tenebrum , na kterém se podílel také Nagash (vokály). Obě alba byly vydány u společnosti Hammerheart Records.

Na počátku koncertního turné 1999 se pro neshody v osobních i muzikantských názorech rozhodl kapelu opustit Tjodalv. Ten měl tehdy dost starostí se svou rodinou, kvůli narození dítěte totiž vynechal už několik koncertů v roce 1998. Hledání náhrady nebylo nijak těžké, protože se kapele do svých řad podařilo zlanařit velkého Nicka Barkera, dřívějšího bubeníka Cradle of Filth . Nick nedávno vystupoval s Borknagar na jejich Kings Of Terror Tour a tak se s členy Dimmu Borgir již dobře znal. Současně Nicolas pracoval i na projektu Lockup, jehož album Pleasure paves sewers vyšlo na konci roku 1999. Shagrath hodnotí Nicolase takto: "Nicolas je samozřejmě mnohem profesionálnější bubeník než Tjodalv. Skládání se Nick sice přímo neúčastní, ale podílí se na veškerých aranžích a naši hudbu pořádně nakopl."

Dimmu Borgir původně plánovali nahrát nové album již v březnu roku 2000. Kapela již dokonce měla na březen a duben objednané studio Abyss pro nahrávání zatím nepojmenovaného alba. Nahrávání se ale nakonec nekonalo, protože kapela potřebovala více času na dokončení nového materiálu. Dostávali se tak do časové tísně vzhledem k plánovanému datu vydání a situaci komplikoval ještě fakt, že Nicolas stále bydlel v Anglii a nemohl dojíždět do Norska tak často, jak by bylo třeba. V této době se také udála další změna v sestavě, když byl vyhozen kytarista Astennu, kvůli nezájmu o kapelu. Jeho náhradu Dimmu Borgir našli v Galderovi ( Tom Rune Andersen), kytaristovi a jediném stálém členovi další norské blackové formace Old Man's Child . Shagrath k tomu říká: "Byl to odjakživa náš dobrý kamarád, známe se již dlouhá léta. Poté, co jsme vyhodili Astennua se Galder doslechl, že budeme potřebovat nového kytaristu. Tak za mnou zašel, projevil zájem stát se členem, hodili jsme o tom menší řeč a bylo! Chtěl se zkrátka podílet na chodu nějaké profesionálněji pojaté kapely se stálou muzikantskou sestavou."

V této sestavě Dimmu Borgir na podzim roku 2000 začali ve studiu Fredman Fredrika Nordstroma nahrávat nové album Puritanical Euphoric Misanthropia. Skupina znovu vytvořila skutečné mistrovské dílo se silnou atmosférou. Na albu Puritanical Euphoric Misanthropia přinesli dosud nevídaně propracovanou a agresivní hudbu. Do studia si kapela dokonce pozvala strunnou část Gothenburgského symfonického orchestru, který částečně nahradil klávesy a hudbě vtiskl zcela nový rozměr. Výsledná nahrávka dosahuje téměř dokonalosti- od perfektní práce kytar Galdera a Silenoze po dynamické Mustisovy klávesy. Bubeník Nick Barker celý materiál žene vpřed zničujícím tempem bicích, zatímco Vortexova basa ho dunivě podbarvuje a jeho hlasové party skvěle doplňují Shagratovo rozzlobené chrčení. "Puritanical..." bylo bezesporu dosud nejočekávanějším albem Dimmu Borgir a určitě splnilo, ne-li překonalo i ty nejdivočejší představy. Díky "Puritanical..." se skupina také konečně stala držitelem norské Grammy Award.

V březnu 2001 skupina vyrazila na koncertní turné, kde svůj nový materiál prezentovala fanouškům z celého světa. 18. května se tak dostalo i na české fanoušky, když Dimmu Borgir dorazili do pražské akropole. Ke konci roku 2001 bylo vydáno živé mini-CD nazvané Alive In Torment, obsahující pět živých nahrávek z turné 2001. To bylo ovšem pouze malým předkrmem, protože na květen 2002 Dimmu Borgir připravili vydání svého prvního DVD. Nese název World Misanthropy a na dvou DVD discích obsahuje mnoho živých záznamů, videoklipy, rozhovory a další materiály. Digipack verze obsahuje navíc ještě speciální mini CD.

Po vydání DVD skupina začala pracovat na materiálu pro nové album Death Cult Armageddon. Nahráno bylo opět ve studiu Fredman, mezi březnem a květnem 2003. Dimmu Borgir se rozhodli nic neponechat náhodě - na skládání alba pracovali po dva roky, ještě před odchodem do studia vytvořili vlastní předprodukci a majestátní symfonický zvuk nahrávky zajistili angažováním 46-ti členého Pražského Filharmonického orchestru. Stejná sestava jako na předchozím veledíle Puritanical Euphoric Misanthropia navíc zajišťuje velmi kvalitní hráčské výkony. A Death Cult Armageddon, vydaný 8.9.2003, očekávání nezklamal. Skupina se vydala opět trochu jiným směrem, ve skladbách slyšíme i dosud nepužité prvky, zvuk alba je barvitější a jednotlivé skladby se vzájemně více liší. Celkově je album opět velmi zdařilé. Za Death Cult Armageddon Dimmu Borgir podruhé získali norské ocenění Grammy. Ke skladbě Progenies Of A Great Apocalypse skupina natočila svůj první profesionální videoklip, který byl jako bonus zařazen na digipak a DVD-A verze alba. Po vydání alba se skupina opět vydala na celosvětové turné a dokonce se zúčastnila amerického Ozzfestu.

Mayhem

Skupina Mayhem byla založena v Norsku roku 1984. Zakládajícími členy této blackmetalové smečky byli Euronymous (kytara), Necrobutcher (baskytara) a Manheim (bicí). Inspirováni skladbou "Mayhem With Mercy" od skupiny Venom, zvolili pánové za název své kapely Mayhem. V prvních měsících byla skupina prakticky nečinná. První živé vystoupení se uskutečnilo až ke konci roku 1985. Ke skupině se v roce 1986 přidává vokalista Maniac, dočasně se v této době ve skupině objevuje i další vokalista, Messiah. První vinyl "Pure Fucking Armageddon", který byl částečně demáčem a částečně již debutním albem, vyšel v roce 1986 u firmy Posercorpse. Když následujícího roku spatřila světlo světa nahrávka druhá - "Deathcrush", byli Mayhem na norské metalové scéně již docela známou a uznávanou kapelou. Jejich nebývale brutální a přímočará tvorba si získala mnoho příznivců. Ještě k větší slávě skupině pomohly jejich ostré a vyhraněné satanské názory, které se promítly i do mnoha podivných skutků členů kapely.

V roce 1987 odchází bubeník Manheim a následuje ho i vokalista Maniac. Ještě v tomtéž roce přicházejí na jejich místa Torben (bicí) a Kittil (vokály) ze skupiny Vomit, ti však v kapele dlouho nepobudou a zanedlouho zase odcházejí. Polorozpadlou skupinu v létě roku 1988 doplní nový vokalista Dead a bubeník Hellhammer. I když jsou Mayhem opět kompletní, moc se toho v jejich táboře neděje. Až v roce 1990 jsou ve studiu nahrány dvě skladby pro kompilaci CBR Projections Of A Stained Mind - starší Carnage a novinková Freezing Moon.

Skupina se soustřeďuje na práce na novém albu, když přijde další brzda - vokalista Dead 12.4.1991 spáchá sebevraždu. Zřejmě chtěl použitím pušky na svou hlavu stvrdit svojí přezdívku. Pro skupinu to ale znamená obrovskou ránu. Odejít se rozhodne basista Necrobutcher a Mayhem mají už zase jenom dva členy. Pomoci má Occultus, který se ujme jak vokálů tak i baskytary, vzápětí však zase odchází. V roce 1991 se stává i jedna pozitivní událost - Euronymous si v Oslu otevírá svůj později slavný obchůdek Helvete.

V roce 1993 je dokončeno album "De Mysteriis Dom Sathanas", při jehož nahrávání nakonec vypomohli vokalista Attila Csihar a baskytarista Count Grishnack (Burzum). Ve stejném roce vychází živák "Live In Leipzig", který je věnován památce Deada. Pak ale přichází největší rána za celou existenci Mayhem. Kytarista, mozek skupiny, poslední zbylý zakládající člen Euronymous byl zavražděn. Za vraha byl prohlášen Count Grishnackh (vlastním jménem Varg Vikernes), vůdčí postava skupiny Burzum, který nahrál basové party na album "De Mysteriis Dom Sathanas". Odsouzen byl asi na 20 let a tak je nyní stále ve vězení. U vraždy údajně asistoval i Balckthorn (Snorre W. Ruch), který byl v roce 1993 rovněž krátkodobě členem Mayhem. Po této události Mayhem prakticky přestávají existovat. Roku 1994 je alepoň konečně vydáno legendární album "De Mysteriis Dom Sathanas", které je věnováno památce Euronymouse.

V roce 1995 se Hellhammer (bicí) rozhoduje znovu Mayhem oživit. S jeho nápadem souhlasí zakládající člen Necrobutcher (baskytara) i původní vokalista Maniac. Zbývá tedy již jen najít nového kytaristu, kterým se stává Blasphemer (Aura Noir). Nová sestava slibuje brzy vydat nové EP, které je však několikrát odloženo. Vydány jsou v roce 1996 dva staré materiály - živák z počátku devadesátých let "Out From The Dark" a singl "Freezing Moon", obsahující dvě skladby nahrané roku 1990 s Deadem za mikrofonem.

Nové EP "Wolf's Lair Abyss" přichází v roce 1997. "Wolf's Lair Abyss" ukázalo novou cestu směřování kapely. Bylo patrné, že se Mayhem posunují trochu jinam, ovšem nová tvorba byla stále dost brutální, tvrdá a zlá. V Británii se ke skupině pro živá vystoupení připojil druhý kytarista Nordgaren. Dokonce se skupinou i v následujícím roce zkouší ve studiu, pak se ale stěhuje a musí Mayhem opustit. Skupina již začíná slibovat nové plnohodnotné album, to je však po vzoru EP stále odkládáno. V roce 1998 vychází singl se starými skladbami "Ancient Skin/Necrolust" a video "Live in Bischofswerda 21st June 1997", téhož roku je v Itálii pořízen živý záznam, který příští rok vychází na CD pod názvem "Mediolanum Capta Est".

V roce 2000 se stává velká událost - po šesti letech od legendárního "De Mysteriis Dom Sathanas" Mayhem konečně vydávají další plnohodnotné album "Grand Declaration Of War". To navazuje na EP "Wolf's Lair Abyss" a jde ve změně stylu kapely ještě dál. S trochou nadsázky se dá říci, že "Grand Declaration Of War" je stejně šokující jako jeho předchůdci "De Mysteriis Dom Sathanas" nebo "Deathcrush". V roce 2001 byly vydány žívé CD Live In Marseille 2000 a mírně odlišné European Legions / U.S.Legions, obsahující kromě živých nahrávek i předprodukční verze několika skladeb z "Grand Declaration Of War". Vedle CD přišlo na svět i video European Legions: Live In Marseille 2000. V roce 2002 bylo vydáno split album Mayhem/Meads Of Asphodel, obsahující singl "Freezing Moon" a label Season Of Mist připravil speciální box set Mayhem "The Studio Experience", obsahující vinyl veze alb "Deathcrush", "De Mysteriis Dom Sathanas", "Wolfs Lair Abyss", "Grand Declaration Of War" a 7"EP "Freezing Moon".

5. 1. 2008

DragonForce


DragonForce vznikli původně ze zbylých členů black metalové skupiny Demoniac a z dalších okrajových metalových skupin, pod jménem DragonHeart, ale brzy změnili své jméno na DragonForce, před vydáním komerčního alba, kvůli možným problémům s obchodní značkou brazilské skupiny Dragonheart. Jejich kariéra začala vydáním jejich první písně na první inkarnaci MP3.com, kde se vyšplhali na špici žebřícků heavy metalové hudby. V prvních měsících si hit "Valley of the Damned" stáhlo přes 500 000 lidí. Dva z původních členů, Steve Williams a Steve Scott, rychle opustili kapelu, aby založili power metalovou skupinu Power Quest.

DragonForce si po léta užívali zvyšující se popularitu vydáním tří alb a ježděním po mnoha turné s podporou skupin Helloween, W. A. S. P a Iron Maiden. Jejich turné 2005 na podporu alba Sonic Firestorm zahrnovalo pomoc od skupin Angra a Mendeed, během cesty přes Velkou Británii. 28. října roku 2005, basista Adrian Lambert ohlásil odchod ze skupiny, aby se mohl více soustředit na výchovu svého malého syna (Lambert později v interview odhalil, že musel skupinu opustit kvůli hudebním odlišnostem s Hermanem a Samem). Byl nahrazen v roce 2006 Frédéricem Leclercqem, který byl uznán oficiálním členem až po té, co se předvedl na turné. Téměř po měsíci od Lambertova odchodu, 23. listopadu 2005, podepsali DragonForce smlouvu s Roadrunner Records ve Velké Británii, Francii, Austrálii a Novém Zélandě a vydali jim jejich nové album Inhuman Rampage 9. ledna 2006.

Po problémech s vydáním Inhuman Rampage v Severní Americe DragonForce vydali album pod Roadrunner Records 20. ledna 2006. Skupina se poprvé ve spojených státech objevila na US Sunday, 30. dubna 2006, ve Worcesteru v Palladiu na výročním festivalu New England Metal and Hardcore Festival. V březnu se chtěl Herman Li připojit k nějakému americkému turné, jako třeba Sounds of Underground nebo Ozzfest. Byli připsání k Ozzfestu v květnu jako zahajující skupina na hlavní scéně. DragonForce si vymezili data na turné po spojených státech také mimo dny Ozzfestu. Skupina se vrátila do spojených státu v září roku 2006 pořádajíce cross-country turné a středně velká auditoria jako například v The Warfield v San Francisku. Také se vrátili do The Palladium, kde se konalo jejich první představení ve spojených státech. Po tomto pořádali po Velké Británii turné Inhuman Rampage Second Strike až do prosince 2006.

ZP Theart - zpěvHerman Li - hlavní/rytmická kytara & zpěv na pozadí
Sam Totman - hlavní/rytmická kytara & zpěv na pozadí
Vadim Pruzhanov - klávesy & zpěv na pozadí
Dave Mackintosh - bicí & zpěv na pozadí
Frédéric Leclercq - basová kytar & zpěv na pozadí

1. 1. 2008

Six feet under


Kytarista death metalové kapely OBITUARY jménem Allen West a zpěvák neméně legendárních řezníků CANNIBAL CORPSE Chris Barnes se dali roku 1993 dohromady a stvořili projekt, který nazvali SIX FEET UNDER. Ale kytara a zpěv je málo, takže je jasný, že s nima hrál ještě někdo. Nejdříve si vystačili s automatem, ale ten byl nahrazen živým bubeníkem Grege Galle, který mlátil do škopků v kapele CIANIDE a posledním členem který nám chybí do tohoto čtyřlístku je basák Terry Butler, který byl spojen mimo jiné i s DEATH. Tak, to byl začátek...

A jak to bylo dál? Mno, celé dva roky se nic nedělo, klucí si jen tak hráli. Kdo ví, zda-li by vyšlo někdy nějaké CD SFU, kdyby nebylo toho, že Barnes u CANNIBAL CORPSE skončil. Zda-li oni vyhodili jeho, nebo on odešel sám jsou už dávno bezpředmětné, páč hned roku 1995, teď už regulérní kapela SIX FEET UNDER, nahrála v Morrisoundu svůj debut "Haunted". Ten hned SFU katapultoval do hvězdných výšin a zatím se v těchto sférách SFU zuby-nehty drží...

Roku 1996 SFU vydávají první EP "Alive and Dead", kde je velmi zajímavá existence prvního coveru (skladba "Grinder" od JUDAS PRIEST) v dějinách SFU, zatím to není moc důležité, ale čas ukáže, že předělávky nejsou pro SFU jen takovou bokovkou.

Druhé regulérní album vzniká v roce 1997, opět v Morrisoundu, a nese název "Warpath". I zde se opět válí jedna coververze ("Death or Glory" od HOLOCAUST). Laťka je stejně vysoko jako v případě debutu a dokonce vzniká i videoklip ke skladě "Manipulation". A jen tak pro zajímavost - roku 1997 navštěvují SFU poprvé Českou republiku a se supportem v podobě KRABATHORu a jiných silných jmen uskutečňují koncert v Plzni. (report je na www.fobiazine.net).

Co se personálních změn týče, tak v roce 1998 odchází kytarista Allen West a svou veškerou hudební činnost směřuje zpět jen do OBITUARY a SFU zůstávají bez kytary. Náhradou je Steve Swanson z MASSACRE, který se rychle zaučuje do starých songů a odjíždí s kapelou na turné.

Se Swansonem vzniká třetí album "Maximum Violence" a to roku 1999. Album je bez "pískavé" Westovy kytary a Swanson přináší nový vítr do plachet. I tentokrát vzniká videoklip a to ke skladbě "Victim Of The Paranoid". A jelikož stále omílám ty coververze, tak zde je v normální edici tohoto alba skaldba od KISS "War Machine" a na digipackové verzi jsou další dva covery - "Wrathchild" do IRON MAIDEN a "Jailbreak" od THIN LIZZY.

Na řadě jsou "Graveyard Classics" (2002), což je album sestavené pouze z coververzí kapel, které ovlivnili tvorbu SFU. Na tomto albu hostuje ve skladbě "Blackout" zpěvák ANTHRAX John Bush.

Dalším výtvorem se značkou SFU je video "Maximum Video" a to vvchází v roce 2001. Je to záznam z turné k albu "Maximum Violence".

V roce 2001 spatřuje světlo světa zatím prodejně nejúspěšnější SFU album "True Carnage", Zde jsou hosté hned dva a to raper Ice-T ve skladbě "One Bullet Left" a Karyn Crisis, která pro změnu chroptí ve skladbě "Sick and Twisted". Klip existuje ke sklabě "The Day The Dead Walked" a to ve dvou verzích - cenzurované a krvavé necenzurované.

Roku 2002 vzniká další video "Double Dead", kde je zachycen jeden celý koncert z turné na podporu alba "True Carnage". K tomuto DVD (VHS) je přiloženo i live CD. V USA je toto video k dostání i v limitované edici "Double Dead Redux" (jen 20 000 kusů) s jiným obalem a jiným live CD.

Dalším studiovým počinem je deska "Bringer Of Blood" (2003). Obal tentokrát nevytvořil dvorní umělec SFU Paul Booth, ale David Aronson a ten vytvořil i klip ke skladbě "Amerika The Brutal". V Německu se toto album prodává s bonusovou verzí skladby "Bringer Of Blood" nazpívané v němčině a nesoucí název "Bringer des Blutes". A v limitované edici vychází toto album i s DVD, kde je dokument o natáčení tohoto CD.

V roce 2004 vychází další video, tentokrát tří diskový set "Live With Full Force", kde je na jednom DVD záznam z vystoupení SFU na německém festivalu With Full Force z roku 2003, na druhém DVD je "Maximum Video" a třetí disk je live CD z With Full Force a nová skladba "Dead And Buried", ke které později vzniká i videoklip. Téhož roku vychází i CD "Graveyard Classics 2", což je album "Back In Black" odAC/DCcelé přehrané SFU. Album má jiný obal, ale jinak je to prachsprostá (:-)) kopieAC/DC. Krom vydávání CD a DVD se tento rok měli SFU objevit v našich luzích a hájích na koncertě...leč z toho sešlo.

A konečně je tu rok 2005 a sním album "13". Obal stvořil A. M. Karanitant a je to zase něco jiného... Klip vzniká ke skladbě "Shadow Of The Reaper" a album je k dostání i v edici s bonusovým live CD, kde je zaznamenána celá koncertní show ze San Francisca z roku 2002. Tento rok se k nám SFU konečně dostali a tak v rámci putovního festivalu NO MERCY 2005 vystoupili v Praze v Abatonu, ale jejich set byl ukončen předčasně, kvůli nekompromisnímu zákazu živé produkce po 22:00... Zatím posledním zářezem na pažbě je ale rekapitulující box čtyř CD a jednoho DVD nesoucí název "A Decade In The Grave", který vyšel 31. října 2005.